RAŠIHO VÝKLAD K SIDŘE ŠEMOT

Kapitola první

[1] A toto jsou jména synů izraelských přišedších do Egypta s Jákobem. Muž a jeho dům přišli.
'A toto jsou jména synů izraelských'.
Přestože byli uvedeni [již předtím], za svého života, podle svých jmen, jsou zde uváděni znovu po své smrti, abychom se dozvěděli, jak byli [Bohu] drazí, když je přirovnal ke hvězdám, které vyvádí a přivádí podle jejich počtu a podle jejich jmen, neboť je psáno: 'Který vyvádí v počtu Své zástupy, všechny jménem nazývá!' [Iz 40,26]

[2] Rúben, Šimeón, Lévi a Juda.

[3] Isachar, Zabulón a Benjamín.

[4] Dan a Neftalí, Gád a Ašer.

[5] A bylo všech duší vyšedších z bedra Jákobova sedmdesát duší. A Josef byl v Egyptě.
'A Josef byl v Egyptě'.
Ale vždyť byl on i jeho synové započítáni do [počtu] sedmdesáti [viz Gen 46,27]? Co nás tím [Písmo] učí? Cožpak jsme se už nedozvěděli, že [Josef] byl v Egyptě? Spíš nám to oznamuje Josefovu spravedlnost: tentýž Josef, který pásal brav svého otce, je tím Josefem, který byl v Egyptě, stal se tam králem, a [přesto] zůstal spravedlivým.

[6] A zemřel Josef a všichni jeho bratři a celé pokolení ono.

[7] A synové izraelští se plodili a hemžili, rozmnožili se a rozmocnili měrou nadměrnou. A naplnila se ta země jimi.
'A hemžili'.
Protože [každá žena] rodila šesterčata.

[8] A povstal král nový nad Egyptem, který neznal Josefa.
'A povstal král nový'.
Ráv a Samuel [se názorově liší:] Jeden říká, že to znamená doslova 'nový', ale druhý říká, že [jen] inovovali jeho rozhodnutí. [Sota 11a]
[Pokud totiž starý král zemřel, je divné, že se o tom Tóra nezmiňuje.]
'Který neznal'.
[To znamená:] choval se, jako kdyby neznal [Josefa].

[9] A řekl svému lidu: 'Hle, lid synů izraelských je mnohý a mocnější než my!'

[10] 'Pojďme, přechytračme ho, ať nemnoží se! A stalo by se, když potkal by [nás] boj, že připojil by se také on k našim nepřátelům a bojoval by s námi a vyvedl by [nás] ze země!'
'Pojďme, přechytračme ho'.
Každý [výraz] 'pojďme' je výrazem připravenosti a odhodlání k věci. Tím je řečeno: 'Připravte se na to!'
'Přechytračme ho'.
[To znamená:] lid [izraelský]. [Faraón tím řekl:] 'Chytře vymysleme, co s ním uděláme!' Ale naši mistři vykládají: [To znamená:] 'Přechytračme Učinitele Izraele a odsuďme je [k smrti] ve vodě! Vždyť On přece přísahal, že už nikdy nepřivede potopu na zemi!' (Nepochopili totiž, že na celý svět [potopa] nepřijde, ale může přijít na jeden národ.)
[Bůh totiž trestá hříšníka způsobem odpovídajícím jeho přestupku. Egypťané se tak domnívali, že když vyhubí Izrael pomocí vody, Bůh nebude mít možnost, jak je adekvátně potrestat.]
'A vyvedl by [nás] ze země'.
[To znamená:] proti naší vůli. Ale naši mistři vykládají: [Faraón promluvil] jako člověk, který proklíná sám sebe, ale postihuje svou kletbou druhé. Je to jako kdyby bylo psáno: 'A my vystoupíme ze země a oni ji zdědí!'

[11] A vložili na něj výběrčí, aby ho ponižovali jejich břemeny. A stavěli města skladní faraónovi, Pítom a Raamses.
'Na něj'.
[To znamená:] na lid [izraelský].
'Výběrčí [sárej misím]'
[To je odvozeno] z výrazu 'daň [mas]'. Byli to tedy důstojníci, kteří od nich vybírali daň. A jakou daň? Aby stavěli města skladní faraónovi.
'Aby ho ponižovali jejich břemeny'.
[To znamená:] '[břemeny] Egypťanů'.
'Města skladní'.
Jak překládá [Targum]. A podobně [stojí psáno:] 'Jdi, běž k pokladníkovi tomu' [Iz 22,15], což je pokladník pověřený nad skladištěm.
'Pítom a Raamses'.
Jelikož k tomu [tato města] nebyla vhodná od začátku, opevnili je a ohradili kvůli uskladňování.

[12] A čím víc ponižovali ho, tím víc se množil a tím víc se rozhojňoval. A znepokojili se kvůli synům izraelským.
'A čím víc ponižovali ho'.
Čím více ho [Egypt] zamýšlel ponižovat, tím více ho Svatý, budiž požehnán, zamýšlel rozmnožovat a rozmocňovat.
[Sloveso 'ponižovat' je zde ve skutečnosti uvedeno v budoucím čase.]
'Tím víc se množil'.
[To znamená:] tím více se množil a rozhojňoval. Ale midráš [uvádí], že to řekl Svatý duch: 'Říkáte: 'ať nemnoží se' [Ex 1,10]? A já říkám: Ano, rozmnoží se!'
[Sloveso 'množit' je zde ve skutečnosti uvedeno v budoucím čase.]
'A znepokojili se [va-jákucú]'.
[To znamená:] nesnášeli svůj vlastní život. A naši mistři vykládají: Byli jim trním [kócím] v očích.

[13] A zotročil Egypt syny izraelské v drtivosti.
'V drtivosti'.
[To znamená:] prací tak těžkou, že drtila tělo a rozbíjela ho.

[14] A ztrpčovali jim život otročinou tvrdou u hmoždíře a u cihel a veškerou otročinou na poli. Veškerá jejich otročina, kterou otročit dali jim, byla v drtivosti.

[15] A řekl král Egypta porodním bábám hebrejským, u nichž jméno té jedné bylo Šifra a jméno té druhé bylo Púa.
'Porodním bábám [la-mejaledót]'.
[Výraz mejaledót] znamená totéž jako mólidót, ale existuje v lehké i těžké [verzi skloňování], jako například [výrazy:] šóver a mešaber nebo dóver a medaber. Stejně existuje i mólid a mejaled.
'Šifra'.
To byla Jókebed. [Nazývala se tak] kvůli tomu, že upravovala [mešaperet] novorozence.
'Púa'.
To byla Mirjám. [Nazývala se tak] kvůli tomu, že výskala [pú'á], promlouvala a šveholila na novorozeně po způsobu žen, které chtějí utišit chlapce od pláče. [Sota 11b]
'Púa'.
Jedná se o výraz hlasitého křiku, podobně jako [ve verši:] 'jako rodička zakřičím' [Iz 42,14].

[16] A řekl: 'Při vašem odrození těch Hebrejek a při vašem spatření [jich] na kamenech, jestliže syn to jest, tak usmrtíte ho, a jestliže dcera to jest, tak bude žít!'
'Při vašem odrození [be-jaledechen]'.
To je jako výraz be-hólidchen.
'Na kamenech'.
To bylo sedátko rodících žen. A na jiném místě se nazývá 'mašeber' [Iz 37,3]. Podobně [stojí psáno:] 'činil práci na kamenech' [Jer 18,3], [což znamená] místo, kam kladou nádoby řemeslníci zabývající se výrobou hliněných nádob.
'Jestliže syn to jest, atd.'
Staral se pouze o chlapce, protože mu jeho vlastní astrologové předpověděli, že se narodí syn, který je osvobodí.
[Kdyby si faraón skutečně přál redukovat židovskou populaci, účinnější by bylo zabíjet děvčata.]
'Tak bude žít'.
[To znamená:] 'ať si žije'.

[17] A obávaly se ty porodní báby Boha a neučinily, jak mluvil k nim král Egypta. A nechávaly žít ty chlapce.
'A nechávaly žít ty chlapce'.
[To znamená], že jim obstaraly vodu a potravu. [Sota 11b] [Targum] překládá první [výraz ve verši Ex 1,17] jako: 'a zachovaly [při životě]' a druhý [výraz ve verši Ex 1,18] jako: 'a zachováváte [při životě]'. Je to kvůli tomu, že hebrejština používá pro plurál ženského rodu toto slovo a jemu podobná ve tvaru pa'alú a pi'aletem, jako například: 'a řekly [ve-tómariná] muži egyptskému' [Ex 2,19], což je minulý čas, podobně jako [výraz] va-jómerú v rodě mužském. [Nebo:] 'promluvily jste [va-tedaberiná] svými ústy' [Jer 44,25], což znamená dibaretem, podobně jako [výraz] va-tedaberú v rodě mužském. A taktéž 'znesvětily jste [va techalelená] mne mému lidu' [Ez 13,19], což je minulý čas chilaletem, podobně jako [výraz] va-techalelú v rodě mužském.

[18] A vyzval král Egypta porodní báby a řekl jim: 'K čemu činíte věc tuto a necháváte žít ty chlapce?'

[19] A řekly ty porodní báby faraónovi: 'Vždyť ne jako ženy egyptské jsou ty Hebrejky! Vždyť životodárné jsou! Než přijde k nim porodní bába, tak porodí!'
'Vždyť životodárné jsou!'
[To znamená:] vyznají se jako porodní báby. [Targum] překládá 'porodní báby' jako 'oživovatelky'. Ale naši mistři vykládají: '[Hebrejky] jsou připodobňovány k polní zvěři, která nepotřebuje porodní báby'. A jakým způsobem jsou připodobňovány ke zvěři? [Pomocí výrazů:] 'Lvíče lva' [Gen 49,9], 'vlk trhající' [Gen 49,27], 'prvorozený býk' [De 33,17], 'laň vyslaná' [Gen 49,21]. A ti [bratři], o kterých to není psáno, Písmo zahrnuje [veršem:] 'A požehnal jim' [Gen 49,28]. A navíc je psáno: 'Jaká je tvá matka lvice!' [Ez 19,2]
[Hebrejský výraz chaja, 'zvěř', souvisí s výrazem chajim, 'život'.]

[20] A činil dobře Bůh porodním bábám. A rozmnožil se ten lid a rozmocnil se nadmíru.
'A činil dobře'.
[To znamená], že jim dělal dobro. A toto je rozdíl u slova se dvěma kořenovými hláskami, které má na začátku [hlásky] Vav a Jod: Pokud má být slovo ve tvaru va-jep'el, [hláska] Jod je punktována [samohláskou] cere, což je kamec katan, například: 'A činil dobře [va-jétev] Bůh porodním bábám' nebo 'A rozmnožil [va-jerev] v dceři judské' [Pl 2,5], [což znamená], že rozmnožil truchlení. A taktéž: 'A přesídlil [va-jegel] pozůstatek' [2Pa 36,20], [což znamená], že Nebúzaradán přesídlil pozůstatek. [A taktéž:] 'A otočil [va-jefen] ocas k ocasu' [Sd 15,4], [což znamená], že otočil ocasy k sobě navzájem. Všechny tyto výrazy mají význam činnosti působené ostatním. Ale pokud má být slovo ve tvaru va-jip'al, [hláska] Jod je punktována [samohláskou] chírek, například: 'A bylo to dobré [va-jitav] v jeho očích' [Le 10,20], [což znamená] dobrou věc. A taktéž: 'A rozmnožil [va-jirev] ten lid', [což znamená], že rozmnožil ten lid. [A taktéž:] 'A přesídlen byl [va-jigel] Juda' [2K 25,21], [což znamená] Judovo přesídlení. [A taktéž:] 'A obrátil se [va-jifen] tam a tam' [Ex 2,12], [což znamená], že pohlédl sem a tam. A nevyvracej [můj výklad slovy] va-jelek, va-ješev, va-jered či va-jece, protože ta nejsou odvozena od tamtěch, nýbrž mají [hlásku] Jod jako kořenovou hlásku. [Výrazy] jered, jece, ješev či jelech mají [hlásku] Jod jako třetí [kořenovou hlásku].
'A činil dobře Bůh porodním bábám'.
A jaké dobro to bylo?

[21] A stalo se, když obávaly se ty porodní báby Boha, že učinil jim domy.
'Že učinil jim domy'.
Jsou to rody kněží, levitů a králů, které se [v hebrejštině] nazývají 'domy', [neboť je psáno:] 'A vystavěl dům Pánův a dům králův' [1K 9,1]. Kněží a levité [vyšli] z Jókebed a králové z Mirjám, jak se učí v traktátu Sota.

[22] A přikázal faraón všemu svému lidu, řka: 'Každého syna narozeného do Nilu hodíte a každou dceru necháte žít!'
'Všemu svému lidu'.
[Faraón] to poručil i jim, [Egypťanům]. V den Mojžíšova narození mu řekli jeho astrologové: 'Dnes se narodil jejich spasitel, ale nevíme, zda [se narodil] Egypťanům nebo Izraelcům. Vidíme však, že nalezne svůj konec ve vodách!' Proto ten den poručil [faraón topit novorozence] také Egypťanům, neboť je psáno: 'Každého syna narozeného', a není psáno: 'narozeného Hebrejcům'. Jenže [astrologové] nevěděli, že [Mojžíš] nalezne svůj konec u vod Meríba.

Kapitola druhá

[1] A šel muž z domu Léviho a vzal dceru Léviho.
'A vzal dceru Léviho'.
[Amram] se od [Jókebed] odloučil kvůli faraónově výnosu, potom se k ní vrátil a vzal si ji podruhé. A také ona se podruhé stala dívkou [tj.pannou]. Bylo jí sto třicet let, protože se narodila při příchodu do Egypta mezi hradbami, dvě stě deset let byli tam, [v Egyptě], a když odcházeli, Mojžíšovi bylo osmdesát let. Když jím tedy [Jókebed] otěhotněla, bylo jí sto třicet let, a [přesto] se nazývá 'dcera Léviho'.
[Pod tímto označením si lze těžko představit stotřicetiletou ženu; proto musela zázrakem omládnout.]

[2] A otěhotněla ta žena a porodila syna. A viděla ho, že dobrý jest, tak ukrývala ho tři měsíce.
'Že dobrý jest'.
Když se narodil, celý dům se naplnil světlem. [Sota 12a]
[A o světle stojí psáno, že je dobré (viz Gen 1,4).]

[3] A nemohla dále ukrývat ho, tak vzala mu archu papyrovou a vyasfaltovala ji asfaltem a smolou. A vložila do ní toho chlapce a vložila do rákosí u břehu Nilu.
'A nemohla dále ukrývat ho'.
Jelikož Egypťané počítali [její těhotenství] od toho dne, kdy se k ní [Amram] vrátil, jenže ona porodila [Mojžíše] po šesti měsících a jednom dni. Rodička v sedmém [měsíci] nemusí sedmý měsíc dokončit, ale oni ji zkoumali až po uplynutí devátého [měsíce].
'Papyrovou'.
Jazykem Mišny [se nazývá] gemi a ve staré francouzštině jonc. Je to měkká látka, která odolá mírnému i silnému [tlaku].
'Asfaltem a smolou'.
Smolou zvenčí a asfaltem zevnitř, aby ten spravedlivý [Mojžíš] nemusel čichat zápach smůly.
'A vložila do rákosí'.
To znamená bažinu [na břehu řeky], ve staré francouzštině rosel. Tomu se podobá [verš:] 'Třtina a rákos zvadnou' [Iz 19,6].

[4] A postavila se jeho sestra opodál, aby věděla, co bude učiněno s ním.

[5] A sestoupila dcera faraónova omýt se k Nilu a její dívky chodily podél Nilu. A spatřila tu archu uvnitř rákosí a poslala svou otrokyni, ať vezme ji.
'Omýt se k Nilu'.
Přesuň [slova] ve verši a vylož je takto: 'A sestoupila dcera faraónova k Nilu omýt se v něm'.
'Podél ['al-jád] Nilu'.
[To znamená:] 'u Nilu', podobně jako [ve verši:] 'Hleďte, díl Jóabův je podél mého!' [2S 14,30] Jedná se doslova o 'ruku [jád]', protože ruka přiléhá k lidskému tělu. Ale naši mistři vykládají: [Výraz] 'chodily' souvisí se smrtí, podobně jako [ve verši:] 'Hle, já jdu k smrti!' [Gen 25,32] [Její dívky] šly na smrti, protože oponovaly [faraónově dceři]. A Písmo podporuje [jejich výklad], protože nač by jinak bylo psáno: 'a její dívky chodily'?
[Traktát Sota 12b učí, že dívky z doprovodu faraónovy dcery jí chtěly v záchraně Mojžíše zabránit, ale usmrtil je anděl Gabriel.]
'Svou otrokyni [amatá]'.
[To znamená:] svou služebnici. Ale naši mistři vykládají, že to znamená '[natáhla] svou ruku [amatá]'. Ovšem [v tom případě] by podle gramatiky posvátného jazyka muselo být slovo amatá punktováno [samohláskou] dageš v [hlásce] Mem. [Vykládají ten výraz jako:] 'její ruka', která se protáhla na několik loktů. [Sota 12b]

[6] A otevřela a spatřila ho, toho chlapce. A hle, mladík plakal! A litovala ho a řekla: 'Z chlapců hebrejských je tento!'
'A otevřela a spatřila ho'.
Koho spatřila? Toho chlapce. To je doslovný význam, ale midráš [uvádí], že s ním spatřila Šechinu.
[Výklad naráží na hebrejskou akuzativní částici et, která se zde objevuje před slovem 'chlapec' a do češtiny se nepřekládá. Podle vykladačských pravidel má rozšiřující význam, tedy naznačuje věc, o níž se v textu přímo nepíše.]
'A hle, mladík plakal!'
[To znamená:] hlasem [odrostlého] mladíka.

[7] A řekla jeho sestra dceři faraónově: 'Mám jít a zavolat ti ženu kojnou od Hebrejek, ať odkojí ti toho chlapce?'
'Od Hebrejek'.
Předala ho totiž několika Egypťankám, aby ho kojily, ale [Mojžíš] mléko nepil, protože byl předurčen hovořit se Šechinou.
[A mléko egyptských kojných bylo rituálně nečisté.]

[8] A řekla jí dcera faraónova: 'Jdi!' A šlo to děvče a zavolalo matku toho chlapce.
'A šlo to děvče'.
Šlo horlivě a rázně ['alamót] jako děvče ['almá].

[9] A řekla jí dcera faraónova: 'Odnes mi chlapce tohoto a odkoj ho mně! A já dám tvou mzdu!' A vzala ta žena toho chlapce a odkojila ho.
'Odnes mi'.
Prorokovala, aniž by věděla, že prorokuje: 'Toto patří tobě!'

[10] A vyrostl ten chlapec a přivedla ho k dceři faraónově. A byl jí synem a nazvala ho jménem Mojžíš. A řekla: 'Vždyť z vody vytáhla jsem ho!'
'Vytáhla jsem ho [mešítihú]'.
I [Targum] to překládá výrazem, který v aramejštině znamená 'vytáhnout': 'podobá se vytahování vlasu z mléka'. [Berachot 8a] V hebrejštině má [tento výraz] význam 'odstranit', podobně jako [ve verši:] 'neodstraní se' [Joz 1,8], 'neodstranili se' [Nu 14,44]. To se domnívá Menachem [ben Saruk]. Ale podle mého názoru není [tento výraz] odvozen od [výrazů] maš či jamúš, nýbrž od [výrazu] mášá, který znamená 'vytáhnout'. A taktéž [stojí psáno:] 'Vytáhl mne z vod mnohých' [2S 22,17]. Kdyby byl totiž odvozen od [výrazu] maš, nebylo by vhodné psát: 'mešítihú', nýbrž: 'hamíšótíhú'. Podobně je psáno 'hakímótí' od [výrazu] kám, 'hašívótí' od [výrazu] šáv či 'habíjótí' od [výrazu] bá. Nebo [by bylo psáno:] 'maštíhú' jako [ve verši:] 'a odstraním [ú-maští] nepravost země' [Za 3,9]. Avšak [výraz] 'mešítí' musí být odvozen od slova, které má na konci kořene [hlásku] He, jako je například mášá, báná, 'ásá, cává nebo páná. Když má vyjádřit první osobu singuláru, [hlásku] He nahradí [hláska] Jod, jako například: 'asítí, banítí, pinítí či civetí.

[11] A stalo se ve dnech oněch, že vyrostl Mojžíš. A odešel ke svým bratrům a viděl do jejich břemen. A spatřil muže egyptského bít muže hebrejského z jeho bratrů.
'Že vyrostl Mojžíš'.
Cožpak už nebylo psáno: 'A vyrostl ten chlapec' [Ex 2,10]? Rabi Jehuda bar Ilaj říká: "První [údaj se týká] výšky a druhý [se týká] slávy, protože faraón ho ustanovil [správcem] svého domu.
'A viděl do jejich břemen'.
[To znamená], že použil své oči i srdce, aby s nimi soucítil.
'Muže egyptského'.
Byl to dozorce. Byl pověřen dozorem nad izraelskými předáky, aby je podněcoval k větším pracovním výkonům.
'Bít muže hebrejského'.
Bil ho a týral ho. [Obětí] byl manžel Šelomít, dcery Dibrího, do níž se [dozorce] zamiloval. V noci ho [dozorce] vzbudil a odvedl ho z domu. Potom se vrátil a přišel do jeho domu, kde souložil s jeho ženou, která se domnívala, že je to její manžel. Ten [izraelský] muž se vrátil domů a vytušil, co se stalo. A když ten Egypťan viděl, že on vytušil, co se stalo, po celý den ho bil a týral.

[12] A odvrátil se tam a tam a neviděl žádného muže. A ubil toho Egypťana a zakopal ho do písku.
'A odvrátil se tam a tam'.
[Mojžíš] zjistil, co [dozorce] udělal [tomu muži] doma, a co mu udělal na poli. Ale podle doslovného významu je to tak, jak jsme slyšeli.
[Výraz 'odvrátit' může mít v hebrejštině význam 'soustředit se na něco' (v první části výkladu) nebo 'obrátit se někam' (v doslovném významu).]
'A neviděl žádného muže'.
[To znamená], že [dozorci] nebylo souzeno, aby z něj vyšel nějaký muž, který by konvertoval.
[Tento výklad předpokládá, že výraz 'odvrátit' znamená 'soustředit se na něco'.]

[13] A odešel v den druhý, a hle: dva muži hebrejští se hádali. A řekl svévolníkovi: 'Proč budeš bít svého přítele?'
'Dva muži hebrejští'.
To byli Dátan a Abíram, kteří [později nasbírali] přebytek many.
[Viz Rašiho komentář k Ex 16,20.]
'Se hádali'.
[To znamená], že se přeli.
'Proč budeš bít'.
Přestože ho ještě neudeřil, nazývá se svévolníkem, jelikož [na druhého] vztáhl ruku.
'Svého přítele'.
[To znamená:] stejného svévolníka jako jsi ty.

[14] A řekl: 'Kdo vložil tě mužem velitelem a soudcem nad námi? Zda [slovo] k zabití ty řekneš, jako jsi zabil toho Egypťana?' A ulekl se Mojžíš a řekl si: 'Bezpochyby známa je ta věc!'
'Kdo vložil tě mužem'.
Vždyť jsi ještě mladíkem!
'Zda [slovo] k zabití ty řekneš'.
Odtud jsme se poučili, že [Mojžíš dozorce] zabil Šém ha-m'forášem.
[Šém ha-m'foráš je jedno z Božích Jmen.]
'A ulekl se Mojžíš'.
Podle doslovného významu. Ale midráš [uvádí:] Ulekl se toho, že objevil mezi Izraelity svévolníky, kteří udávali. Řekl si totiž: 'V tom případě je možné, že si nezasluhují vykoupení!'
'Bezpochyby známa je ta věc!'
Podle doslovného významu. Ale midráš [uvádí:] [Mojžíš si řekl:] 'Ta věc je známa mně, protože jsem se chtěl dozvědět, v čem je hřích Izraele horší nežli [hřích] sedmi národů, když musel sestoupit do tak krutého otroctví? Avšak nyní vidím, že si to zaslouží!'

[15] A slyšel faraón věc tuto a žádal zabít Mojžíše. A uprchl Mojžíš před faraónem a usadil se v Zemi midjánské. A posadil se u studny.
'A slyšel faraón'.
To oni mu to řekli.
'A žádal zabít Mojžíše'.
Předal ho katovi, ať ho setne, ale meč na něj neúčinkoval. Proto Mojžíš říkal: 'A zachránil mě před mečem faraónovým!' [Ex 18,4]
'A usadil se v Zemi midjánské'.
Zde to má stejný význam jako [výraz:] 'A usadil se Jákob' [Gen 37,1].
'A posadil se u studny'.
Naučil se to od Jákoba, který si našel svou družku u studny.

[16] A u kněze midjánského bylo sedm dcer. A přišly, nabíraly [vodu] a plnily žlaby, aby napojily brav svého otce.
'A u kněze midjánského'.
[Výraz 'kněz' zde znamená:] 'významný muž'. Odmítl uctívat modly a [soukmenovci] ho dali do klatby.
'Žlaby'.
To jsou žlaby s proudící vodou zapuštěné do země.

[17] A přišli pastýři a vyháněli je. A vstal Mojžíš a zachránil je a napojil jejich brav.
'A vyháněli je'.
Jelikož dali [Jitra] do klatby.

[18] A přišly k Reúelovi, svému otci. A řekl: 'K čemu spěšně přišly jste dnes?'

[19] A řekly: 'Muž egyptský vysvobodil nás z ruky pastýřů. A také nabíral, nabíral [vodu] a napojil brav!'

[20] A řekl svým dcerám: 'A kde je? Proč tam opustily jste toho muže? Vyzvěte ho, ať pojí chléb!'
'Proč tam opustily jste'.
Rozpoznal v něm totiž potomka Jákobova, kvůli němuž stouply vody Nilu.
[Viz Rašiho komentář k verši Gen 47,10.]
'Ať pojí chléb'.
[To znamená:] 'Mohl by se s některou z vás oženit'. Podobně stojí psáno: 'Než o chlebu, který on jedl' [Gen 39,6].
[Výraz 'chléb' znamenal v mírně obhroublé mluvě 'ženu' (srv. české 'buchta').]

[21] A rozhodl se Mojžíš usadit u toho muže. A dal Siporu, svou dceru, Mojžíšovi.
'A rozhodl se [va-jóel]'.
Jak překládá [Targum]. A tomu se podobá [verš:] 'Rozhodni se, prosím, a přenocuj!' [Sd 19,6], 'Vždyť bychom se rozhodli' [Joz 7,7] nebo 'Rozhodl jsem se promluvit' [Gen 18,27]. Ale midráš [to vykládá] výrazem 'kletba [álá]', tedy že [Mojžíš Jitrovi] odpřisáhl, že opustí Midján pouze s jeho svolením.
[Mojžíš se tedy 'zaklínal' přísahou.]

[22] A porodila syna a nazval ho jménem Geršom. Neboť řekl: 'Hostem byl jsem v zemi cizí!'

[23] A stalo se ve dnech mnohých oněch, že zemřel král egyptský. A sténali synové izraelští z té otročiny a úpěli. A stoupal jejich nářek k Bohu z té otročiny.
'A stalo se ve dnech mnohých oněch…'.
…kdy Mojžíš hostoval v Midjánu, 'že zemřel král egyptský' a bylo nutno zachránit Izrael. 'A Mojžíš byl pásl brav, atd.' [Ex 3,1] a jeho prostřednictvím přišla záchrana. Tímto způsobem uvedené kapitoly navazují.
'Že zemřel král egyptský'.
[Nezemřel, nýbrž] byl stižen malomocenstvím. Zabíjel izraelské děti a koupal se v jejich krvi.
[Kdyby totiž egyptský král zemřel, Izraelci by nenaříkali, nýbrž by se radovali.]

[24] A vyslyšel Bůh jejich vzdychání. A vzpomněl si Bůh na Svou Smlouvu s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem
'Jejich vzdychání'.
[To znamená:] jejich nářek. Podobně [stojí psáno:] 'Z města umírající vzdychají' [Jób 24,12].
'Na Svou Smlouvu s Abrahamem'.
[To znamená:] 's Abrahamem'.
[Uvedený výraz lze také číst jako: 'na Abrahamovu Smlouvu'.]

[25] A pohlédl Bůh na syny izraelské. A poznal je Bůh.
'A poznal je Bůh'.
[To znamená:] soustředil se na ně a už je nespouštěl z očí.

Kapitola třetí

[1] A Mojžíš byl pásl brav Jitra, svého tchána, kněze midjánského. A odvedl ten brav za poušť a přišel k hoře Boží, Chorébu.
'Za poušť'.
Aby se [neúmyslně] nedopustil loupeže, protože tak se [brav] nemohl pást na cizích polích.
'K hoře Boží'.
[Nazývá se tak] kvůli budoucím událostem.
[Míněna je hora Sinaj.]

[2] A zjevil se anděl Pánův jemu v srdci ohnivém z vnitřku keře. A viděl, a hle: ten keř hořel ohněm! A ten keř nebyl stráven.
'V srdci [be-labat] ohnivém'.
[To znamená:] 'v plameni ohně', [tedy] v srdci ohně, podobně jako [ve verši:] 'srdce nebes' [De 4,11] nebo 'v srdci dubu' [2S 18,14]. Nediv se [hlásce] Tav, [která je na konci], protože máme podobný případ: 'Jak zchátralo tvé srdce [libátech]' [Ez 16,30].
'Z vnitřku keře'.
A nikoliv z jiného stromu kvůli [verši:] 'S ním jsem já v trápení' [Ž 91,15].
[A trnitý keř je považován za ten nejubožejší 'strom'.]
'Stráven'.
[To znamená:] 'stráven', podobně jako [ve verši:] 'nepracováno s ní' [De 21,3] nebo 'ze které byl vzat odtamtud' [Gen 3,23].
[Raši zde poukazuje na to, že výraz 'stráven' nemá správný gramatický tvar s trpným významem, přestože je to tak míněno.]

[3] A řekl si Mojžíš: 'Odeberu se, prosím, ať spatřím vizi velikou tuto, proč neshoří ten keř!'
'Odeberu se, prosím'.
[To znamená:] 'Odeberu se odsud, abych se přiblížil odtamtud!'

[4] A viděl Pán, že se ubírá podívat se. A vyzval ho Bůh z vnitřku toho keře a řekl: 'Mojžíši, Mojžíši!' A řekl: 'Hle, já!'

[5] A řekl: 'Nepřibližuj se sem! Svlékni si střevíce zponad svých nohou, neboť to místo, kde ty stojíš na něm, půdou svatým jest!'
'Svlékni'.
[To znamená:] 'Zuj a odnes', podobně jako [ve verši:] 'a svlékne se železo' [De 19,5] nebo 'neboť svlékne se tvá oliva' [De 28,40].
'Půdou svatým jest'.
[Výraz 'svatým' se týká výrazu] 'místo'.
[Tak je vysvětlována zdánlivá nesrovnalost v rodech.]

[6] A řekl: 'Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův!' A zakryl Mojžíš svou tvář, neboť obával se shlédnout na Boha.

[7] A řekl Pán: 'Viděním viděl jsem ponížení svého lidu, který je v Egyptě, a jejich křik slyšel jsem kvůli jeho poháněčům. Vždyť znám jeho strasti!'
'Vždyť znám jeho strasti!'
[Má to stejný význam] jako [ve verši:] 'A pohlédl Bůh, [atd.]' [Ex 2,25], což znamená: 'Vždyť jsem se soustředil, abych se dozvěděl a poznal jeho strasti, a nyní již nespustím oči ani uši z jejich nářku!'

[8] 'A sestoupil jsem, abych ho vysvobodil z ruky Egypta a vyvedl ho ze země oné do země dobré a široké, do země tekoucí mlékem a medem, na místo Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců!'

[9] 'A nyní hle, křik synů izraelských došel ke mně! A také viděl jsem ten útlak, kterým Egypťané utlačují je!'

[10] 'A nyní jdi, ať pošlu tě k faraónovi, ať vyvedeš můj lid, syny izraelské, z Egypta!'
'A nyní jdi, ať pošlu tě k faraónovi'.
A řekneš-li 'K čemu to bude dobré?', tak k tomu, abys vyvedl můj lid! [To znamená:] 'Tvá slova budou mít úspěch a ty je odtamtud vyvedeš!'

[11] A řekl Mojžíš Bohu: 'Kdo jsem já, že mám jít k faraónovi? A že mám vyvést syny izraelské z Egypta?'
'Kdo jsem já'.
[To znamená:] Čím jsem významný, abych mohl hovořit s králi?
'A že mám vyvést syny izraelské'.
[To znamená:] A i kdybych tak významný byl, jaké jsou zásluhy Izraele, aby byl kvůli němu učiněn zázrak a on byl vyveden z Egypta?

[12] A řekl: 'Vždyť budu s tebou! A toto ti bude znamením, že já poslal jsem tě: Při tvém vyvedení lidu z Egypta budete sloužit Bohu na hoře této!'
'A řekl: Vždyť budu s tebou!'
[Svatý, budiž požehnán], mu odpověděl nejprve na tu první [otázku] a potom na tu druhou: 'Říkáš: 'Kdo jsem já, že mám jít k faraónovi?' Není to tvá [záležitost], nýbrž má! 'Vždyť budu s tebou!' A ta vize, kterou jsi spatřil v tom keři, 'ti bude znamením, že já poslal jsem tě', že budeš úspěšný při tom mém poslání, a že jsem schopen tě zachránit. Tak jako jsi viděl ten keř, jak plní mé poslání, a [přesto] není stráven [ohněm], rovněž ty půjdeš za mým posláním a nedojdeš úhony. A když se ptáš: 'Jaké zásluhy má Izrael, že bude vyveden z Egypta?', tak já tím vyvedením sleduji důležitý cíl. Je jim totiž souzeno, aby na této hoře obdrželi Tóru tři měsíce poté, co odejdou z Egypta!'
Jiná verze: [Stojí psáno:] 'Vždyť budu s tebou!' A to, že budeš úspěšný při mém poslání, 'ti bude znamením' jiného slibu. Neboť já ti slibuji, že když je vyvedu z Egypta, budou mi sloužit na této hoře, na níž obdrží Tóru. A to je ta zásluha, kterou má Izrael.
Podobný význam nalézáme [v následujícím verši:] 'A toto ti bude znamením: Budete jíst ten rok, co samo vzejde, atd.' [Iz 37,30]. [To znamená:] Sancheríbův pád ti bude znamením [splnění] jiného slibu: že [ačkoliv] je vaše země nyní neúrodná, já jí požehnám, takže [úroda] sama vzejde!

[13] A řekl Mojžíš Bohu: 'Hle, já přijdu k synům izraelským a řeknu jim: 'Bůh vašich otců posílá mě k vám!' A řeknou mi: 'Jaké je Jeho Jméno?' Co řeknu jim?'

[14] A řekl Bůh Mojžíšovi: 'JSEM, KTERÝ BUDU!' A řekl: 'To řekneš synům izraelským: JSEM posílá mě k vám!'
'JSEM, KTERÝ BUDU!'
[To znamená:] 'Jsem' s nimi v tomto utrpení! 'Který budu' s nimi, až je zotročí jiné říše! [Mojžíš] řekl před [Svatým, budiž požehnán:] 'Vládce vesmíru! Proč bych se jim měl zmiňovat o dalším utrpení? Vždyť stačí to utrpení současné!' [Svatý, budiž požehnán], mu odvětil: 'Správně jsi to řekl! Řekni [jim: 'JSEM posílá mě k vám!']' [Berachot 9b]
[Bůh dal tedy Mojžíšovi najevo, že ta druhá část informace byla určena pouze pro jeho uši.]

[15] A řekl dále Bůh Mojžíšovi: 'To řekneš synům izraelským: Pán, Bůh vašich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův posílá mě k vám! Toto je mé Jméno navždy a toto je má připomínka pro pokolení pokolení!'
'Toto je mé Jméno navždy'.
[Ve výrazu 'mé Jméno'] schází hláska Vav, což nám říká: 'Utaj [to Jméno], ať není čteno ani psáno!'
[Jedná se o slovní hříčku s hebrejským výrazem le-'olám, 'navždy', a le-'elem, 'k utajení'.]
'A toto je má připomínka'.
[Svatý, budiž požehnán, Mojžíše] naučil, jak se má [Jméno] číst.
[Boží Jméno má tedy zůstat utajeno a místo něj se používá náhražka, 'připomínka'.]
Podobně říká David: 'Pán je Tvé Jméno navždy, Tvá připomínka pro pokolení a pokolení!' [Ž 135,13]

[16] 'Jdi a shromáždi starší Izraele! A řekni jim: Pán, Bůh vašich otců zjevil se mi! Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův, řka: Návštěvou navštívil jsem vás a [viděl jsem] to, co činili vám v Egyptě!'
'Starší Izraele'.
To jsou vybraní [jedinci] pro zasedání. Řekneš-li totiž, že jsou to skutečně starci, tak jak by mohl [Mojžíš] shromáždit starce ze šesti myriád [osob]?

[17] 'A řekl: Vyvedu vás z ponížení egyptského do země Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců! Do země tekoucí mlékem a medem!'

[18] 'A vyslechnou tvůj hlas a přijdeš, ty a starší Izraele, ke králi egyptskému. A řeknete mu: Pán, Bůh Hebrejců připadl na nás! A nyní, nech nás jít, prosím, cestu tří dnů do pouště a obětovat Pánovi, našemu Bohu!'
'A vyslechnou tvůj hlas'.
[To znamená:] sami od sebe. [Svatý, budiž požehnán, tím řekl:] 'Jakmile jim to řekneš těmito slovy, vyslechnou tvůj hlas, neboť toto znamení jim už bylo zprostředkováno zásluhou Jákoba a Josefa, kteří byli těmito slovy vykoupeni. Jákob jim řekl: 'A Bůh návštěvou navštíví vás!' [Gen 50,24] A Josef jim řekl: 'Návštěvou navštíví Bůh vás!' [Gen 50,25]
'Bůh Hebrejců'.
[Výraz 'Hebrejců'] má jednu [hlásku] Jod navíc. To je náznak deseti ran [egyptských].
[Hláska Jod má numerickou hodnotu deset.]
'Připadl na nás'.
Jedná se o výraz 'setkat se'. A taktéž [ve verši:] 'A připadl Bůh' [Nu 23,4] nebo 'A já připadnu tamhle' [Nu 23,15], [což znamená:] 'Setká se se mnou tamhle'.

[19] 'A já vím, že nedá vám král egyptský jít. A nikoliv, [leč] v ruce silné!'
'Nedá vám král egyptský jít'.
[To znamená:] dokud mu neukážu silnou ruku. [Svatý, budiž požehnán], tím řekl: 'Dokud mu nedám poznat svou silnou ruku, nedá vám [faraón] odejít!'
'Nedá'.
[Targum překládá:] 'nedovolí', podobně jako [ve verši:] 'Proto nedal jsem ti [dotknout se jí]' [Gen 20,6] nebo 'Nedal mu Bůh činit zlé se mnou!' [Gen 31,7] Všude se jedná o výraz s významem 'dávat'.
A někteří uvádějí: [Stojí psáno:] 'A nikoliv v ruce silné', [což znamená:] nikoli kvůli tomu, že [faraónova] ruka je silná, [nebudete smět odejít], nýbrž že až od té doby, kdy 'vztáhnu svou ruku a budu bít Egypt' [Ex 3,20], [budete smět odejít]! A [Targum] to překládá: 'a nikoliv kvůli tomu, že jeho moc je větší'. To mi bylo sděleno jménem rabiho Jákoba b.rabi Menachem.

[20] 'A vztáhnu svou ruku a budu bít Egypt všemi svými zázraky, které učiním v jeho nitru. A potom pošle vás!'

[21] 'A dám milost lidu tomuto v očích Egypťanů. A stane se, až půjdete, že nepůjdete prázdní!'

[22] 'A vypůjčí se žena od své sousedky a od své spolubydlící nádoby stříbrné a nádoby zlaté a pláště. A vložíte je na své syny a na své dcery a svléknete Egypt.'
'A od své spolubydlící'.
[To znamená:] od té, která s ní přebývá ve [stejném] domě.
'A svléknete [ve-nicaletem]'.
Jak překládá [Targum:] 'A vyprázdníte'. A taktéž [stojí psáno:] 'A svlékli Egypt' [Ex 12,36] nebo 'A svlékli synové izraelští své ozdoby' [Ex 33,6]. A [hláska] Nun je kořenová. Ale Menachem ji řadí do svého [slovníku] Machberet pod [hlásku] Cade, spoolečně s [výrazy:] 'A odňal Bůh stádo vašemu otci' [Gen 31,9] nebo 'Které odňal Bůh našemu otci' [Gen 31,16]. [Menachemova] slova však nejsou důvěryhodná, protože kdyby [hláska] Nun nebyla kořenová, tak jelikož je punktována [samohláskou] chírek, nemohla by sloužit ve tvaru peu'látám, nýbrž ve tvaru pi'aletem, podobně jako [ve verši:] 'a budete vyhlazeni [ve-nisachetem] zponad půdy' [De 28,63], 'a budete dáni [ve-nitatem] do ruky nepříteli' [Le 26,25], 'a budete udeřeni [ve-nigafetem] před vašimi nepřáteli' [Le 26,17], 'rozpustíte se [ve-nitachetem] uvnitř ní' [Ez 22,21] nebo 'a říkáte: Budeme zachráněni [nicalenú]' [Jer 7,10], což je tvar nif'alenú. Ale každá [hláska] Nun, která se občas ve slově objevuje a občas je z něj vypouštěna, jako je [hláska] Nun ve [slovech] nógef, nóse, nóten či nóšech, tak když jsou [tato slova] uvedena ve tvaru ú pe'altem, jsou punktována [samohláskou] šva, například: 'a naložíte [ú-nesatem] vašeho otce' [Gen 45,19], 'a dáte jim [ú netatem] jim Zemi gileádskou' [Nu 32,29] nebo 'a obřežete [ú-nemaletem] maso neobřízky své' [Gen 17,11]. Já proto povídám, že tato [hláska Nun] punktovaná [samohláskou] chírek, je kořenová [hláska]. Má stejný kořen jako slovo nicúl a patří do 'silného' tvaru jako [slova] dibúr, kipúr nebo limúd, která jsou ve tvaru pi'aletem punktována [samohláskou] chírek, jako například: 'a promluvte [ve dibaretem] k té skále' [Nu 20,8], 'a usmíříte [ve-chiparetem] dům' [Ez 45,20] nebo 'a naučíte [ve-limadetem] je své syny' [De 11,19].

Kapitola čtvrtá

[1] A odvětil Mojžíš a řekl: 'A oni neuvěří mi a neposlechnou můj hlas, nýbrž řeknou: Nezjevil se ti Pán!'

[2] A řekl mu Pán: 'Co je toto ve tvé ruce?' A řekl: 'Hůl.'
'Co je toto ve tvé ruce?'
[Výraz 'Co je toto [ma-zé]'] je psán jako jediné slovo, aby ho bylo možno vyložit: 'Z toho [mi-zé], co je ve tvé ruce, si zasloužíš potrestání, protože pochybuješ o vhodnosti [vyvoleného lidu]!' A podle doslovného významu je to totéž, jako když se někdo zeptá svého druha: 'Souhlasíš s tím, že to, co leží před tebou, je kámen?' On mu odpoví: 'Ano.' A dotyčný řekne: 'Dívej se tedy, jak z něj učiním dřevo!'

[3] A řekl: 'Hoď ji na zem!' A hodil ji na zem a stala se hadem. A uprchl Mojžíš před ním.
'A stala se hadem'.
[Svatý, budiž požehnán], mu naznačoval, že [Mojžíš] pomlouvá Izrael, když říká: 'neuvěří mi' [Ex 4,1], a tím napodobuje umění hada.

[4] A řekl Pán Mojžíšovi: 'Vztáhni svou ruku a chyť ho za ocas!' A vztáhl svou ruku a chytil ho. A stal se holí v jeho dlani.
'A chytil [va-jachazek] ho'.
Jedná se o výraz 'chytit', který se v Písmu vyskytuje mnohokrát: 'A chytili ti muži jeho ruku' [Gen 19,16], 'A chytí ho za ohanbí' [De 25,11] nebo 'A chytil jsem ho za vous' [1S 17,35]. Kdykoliv má k sobě [výraz] chazok připojenou [hlásku] Bet, má [rovněž] význam 'chytit'.

[5] 'Aby uvěřili, že zjevil se ti Pán, Bůh jejich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův!'

[6] A řekl Pán jemu ještě: 'Uveď, prosím, svou ruku, do svého záňadří!' A uvedl svou ruku do svého záňadří. A vyvedl ji, a hle: jeho ruka byla malomocná jako sníh!
'Malomocná jako sníh'.
Malomocenství bývá bílé, [neboť je psáno:] 'Jestliže skvrna bílá jest to' [Le 13,4]. Také tímto znamením [Svatý, budiž požehnán], [Mojžíšovi] naznačoval, že [Mojžíš] pomlouvá Izrael, když říká: 'neuvěří mi' [Ex 4,1]. Proto ho ranil malomocenstvím, jako [jím] ranil Mirjám za její pomlouvání.

[7] A řekl: 'Vrať svou ruku na své záňadří!' A vrátil svou ruku na své záňadří. A vyvedl ji ze svého záňadří, a hle: vrátila se jako jeho maso!
'A vyvedl ji ze svého záňadří, a hle: vrátila se, atd.'
Odtud víme, že [Boží] vlastnost dobra je rychlejší nežli [Boží] vlastnost trestu, protože v tom prvním přípedě není psáno: 'ze svého záňadří'.
[Raši z toho odvozuje, že Mojžíšova ruka byla zasažena malomocenstvím až poté, co ji ze záňadří vytáhl, ale vyléčena byla již v okamžiku, kdy ji do záňadří znovu vložil.]

[8] 'A stane se, jestliže neuvěří ti a neposlechnou hlas toho znamení prvního, tak uvěří hlasu toho znamení jiného.'
'Tak uvěří hlasu toho znamení jiného'.
Jakmile jim řekneš: 'Byl jsem potrestán [malomocenstvím] za to, že jsem vás pomlouval', uvěří ti, protože se už poučili o tom, že ti, kdo se spojí za účelem zla, budou potrestáni malomocenstvím, z případu faraóna a Abímeleka, [kteří byli raněni malomocenstvím] kvůli Sáře.

[9] 'A stane se, jestliže neuvěří také dvěma znamením těmto a nevyslechnou tvůj hlas, tak vezmeš z vod Nilu a poliješ souš. A budou ty vody, které vezmeš z Nilu, a budou krví na souši!'
'Tak vezmeš z vod Nilu'.
Naznačoval jim, že při první [egyptské] ráně budou potrestáni [egyptští] bohové. (Vysvětlení: Když Svatý, budiž požehnán, trestá národy, trestá nejdříve jejich božstva. [Egypťané] totiž uctívali Nil, který je živil, a On ho proměnil v krev.)
'A budou ty vody'.
Tento výraz ['a budou'] se zde objevuje dvakrát. Připadá mi, že kdyby bylo psáno: 'A budou ty vody, které vezmeš z Nilu, krví na souši', mohl bych se domnívat, že [dokud je bude mít Mojžíš] v ruce, tak budou proměněny v krev, ale jakmile dopadnou zpátky na zem, vrátí se do původního stavu. Ale takhle jsme se poučili, že se [vody] nestanou krví, dokud se nedostanou na souš.
[Raši tedy vykládá uvedený verš následovně: 'Ty vody, které vezmeš z Nilu, budou ve tvé ruce ještě vodami, ale na souši se stanou krví'. Odůvodnění viz v Rašiho komentáři k verši Ex 7,19.]

[10] A řekl Mojžíš Pánovi: 'Běda, můj Panovníku, nikoli muž slov já jsem! Také včera, také předevčírem, také odtehdy, [kdy] mluvíš ke svému služebníkovi! Vždyť těžká ústa a těžký jazyk já [mám]!'
'Také včera, atd.'
To nás učí, že Svatý, budiž požehnán, přemlouval u keře Mojžíše celých sedm dní, aby se vydal na své poslání. [Výrazy] 'včera', 'předevčírem' a 'odtehdy' naznačují tři [dny]. Rozšiřují je tři [částice] 'také', což je šest [dnů]. A [Mojžíš] stál [před keřem] v den sedmý, když Mu řekl: 'Pošli, prosím, [toho, koho] obvykle posíláš!' [Ex 4,13] Až se na něj [Svatý, budiž požehnán], rozhněval a on to přijal. A to všechno proto, že [Mojžíš] nechtěl přijmout významnější postavení, nežli měl jeho bratr Árón, který byl starší než on a také byl prorokem, neboť je psáno: 'Zda zjevením nezjevil jsem se domu tvého otce, když byli v Egyptě?' [1S 2,27], což byl Árón. A taktéž: 'A dal jsem se poznat jim v Zemi egyptské (…) A řekl jsem jim: Muž odpornosti svých očí odhodí!' [Ez 20,5-7] A toto proroctví bylo řečeno Árónovi.
'Těžká ústa'.
[To znamená:] 'mluvím s obtížemi'. A ve staré francouzštině je to balbe.

[11] A řekl Pán jemu: 'Kdo vložil ústa člověku? Nebo kdo vložil němotu nebo hluchotu nebo zrak nebo slepotu? Zda nikoli Já, Pán?'
'Kdo vložil ústa atd.'
[To znamená:] Kdo tě naučil mluvit, když jsi byl souzen před faraónem kvůli tomu [zabitému] Egypťanovi?
'Nebo kdo vložil němotu'.
[To znamená:] Kdo způsobil, že faraón byl [jako] němý, takže nemohl trvat na svém rozkazu, abys byl zabit? [Kdo způsobil], že jeho služebníci byli [jako] hluší, takže neslyšeli jeho rozkaz ohledně tebe? [Kdo způsobil], že jeho popravčí byli [jako] slepí, že tě neviděli, jak prcháš z [popravčího] lešení a utíkáš?
'Zda nikoli Já?'
…jehož Jméno je Pán, jsem toto všechno neučinil?
[Uvedený verš by totiž šlo také překládat jako: 'Zda nejsem já Pán?', což by bylo chybné.]

[12] 'A nyní jdi! A já budu s tvými ústy a naučím tě, jak mluvit!'

[13] A řekl: 'Běda, můj Panovníku! Pošli, prosím, [toho, koho] obvykle posíláš!'
'[Toho, koho] obvykle posíláš'.
[To znamená:] 'Toho, koho obvykle posíláváš', což je Árón.
Jiná verze: 'Někoho jiného, koho si přeješ poslat, protože mně není souzeno vyvést je ze země ani se stát později jejich vykupitelem! Máš přece mnoho [jiných] poslů!'
[Tento verš lze překládat s oběma uvedenými významy.]

[14] A rozhněval se zlostí Pán na Mojžíše a řekl: 'Zda není Árón tvým bratrem, ten levita? Znám, že mluvením mluví on! A také, hle, on vyjde ti v ústrety! A spatřiv tě, zajásá ve svém srdci!'
'A rozhněval se zlostí'.
Rabi Jehošua ben Korcha říká: "Kdekoliv je v Tóře [zmínka o tom], že se [Svatý, budiž požehnán], rozhněval zlostí, znamená to [trestný] účinek, ale zde to neznamená [trestný] účinek. A neshledali jsme, že v důsledku tohoto hněvu došlo k nějakému trestu." Rabi Jose mu řekl: "Také v tomto případě to neznamená [trestný] účinek. [Stojí psáno:] 'Zda není Árón, tvůj bratr, levita?', [což znamená:] původně se měl stát levitou, a nikoliv knězem, protože jsem si řekl, že kněží se budou odvozovat od tebe. Ale nyní tomu tak nebude, nýbrž on bude knězem a ty levitou! Neboť je psáno: 'A Mojžíš, muž Boží, jeho synové budou pozváni ke kmeni Lévi' [1Pa 23,14]." [Zevachim 102a]
'Hle, on vyjde ti v ústrety'.
[To znamená:] až půjdeš do Egypta.
'A spatřiv tě, zajásá ve svém srdci!'
[Svatý, budiž požehnán, tím říkal:] 'Není to tak, jak si myslíš, že ti [Árón] bude zazlívat tvůj narůstající význam!' Za tohle si Árón zasloužil nosit náprsník, který se vkládá na srdce.

[15] 'A promluvíš k němu a vložíš ta slova do jeho úst. A já budu s tvými ústy a s jeho ústy a naučím vás to, co učiníte!'

[16] 'A promluví on ti k lidu. A stane se, že on bude tobě ústy a ty budeš jemu elohim!'
'A promluví on ti'.
[To znamená:] 'promluví o tobě k lidu'. To znamená, že kdekoliv se vedle [slovesa] 'mluvit' vyskytuje [výraz] 'ti', 'mi', 'mu', 'vám' nebo 'jim', vždycky to má význam '[mluvit] o [někom]'.
[Viz Rašiho komentář k verši Gen 28,15.]
'Bude tobě ústy'.
[To znamená:] mluvčím, protože ty máš 'těžká ústa'.
'Elohim'.
[To znamená:] pánem a velitelem.
[Hebrejský výraz 'elohim' nemusí nutně pokaždé znamenat Boží Jméno.]

[17] 'A hůl tuto vezmeš do své ruky, kterou učiníš s ní znamení!'

[18] A šel Mojžíš, a vrátil se k Jeterovi, svému tchánovi, a řekl mu: 'Půjdu, prosím, a vrátím se ke svým bratrům, kteří jsou v Egyptě, ať spatřím, zda ještě žijí!' A řekl Jitro Mojžíšovi: 'Běž k míru!'
'A vrátil se k Jetrovi, svému tchánovi'.
Aby si od něj vyžádal svolení, protože mu [předtím] přísahal, [že bez jeho svolení neodejde]. [Jeho tchán] měl celkem sedm jmen: Reúel, Jeter, Jitro, Kení, Chóvev, Chever a Pútiel.

[19] A řekl Pán Mojžíšovi v Midjánu: 'Běž, vrať se do Egypta! Vždyť zemřeli všichni ti muži žádající tvou duši!'
'Vždyť zemřeli všichni ti muži'.
Kdo byli [ti muži]? Dátan a Abíram. Byli sice stále naživu, ale přišli o všechen svůj majetek, a chudý je považován za mrtvého. [Nedarim 64b]
[Viz Rašiho komentář k verši Ex 2,13.]

[20] A vzal Mojžíš svou ženu a své syny, vezl je na tom oslovi a vracel se do Země egyptské. A vzal Mojžíš tu hůl Boží do své ruky.
'Na tom oslovi'.
[To znamená:] na vybraném oslovi. Byl to ten osel, kterého sedlal Abraham při poutání Izáka, a ten [osel], na němž se jednou odhalí Král Mesiáš, neboť je psáno: 'Chudý a jedoucí na oslovi' [Za 9,9].
'A vracel se do Země egyptské. A vzal Mojžíš tu hůl'.
V Písmu neexistuje žádné 'předtím' ani 'potom'.
[Tzn. všechny události v Písmu po sobě nemusejí následovat chronologicky.]

[21] A řekl Pán Mojžíšovi: 'Až se půjdeš vracet do Egypta, viz všechny ty zázraky, které vložil jsem do tvé ruky, a učiň je před faraónem! A já posílím jeho srdce, ať nepošle ten lid!'
'Až se půjdeš vracet do Egypta, atd.'
[Svatý, budiž požehnán, tím říkal:] 'Věz, že půjdeš jen pod podmínkou, že budeš odvážný při mém poslání, že před faraónem vykonáš všechny mé zázraky a nebudeš se ho bát!'
'Které vložil jsem do tvé ruky'.
To se netýká těch tří znamení uvedených výše, protože ta mu [Svatý, budiž požehnán], neporučil vykonat před faraónem, nýbrž před Izraelem, aby mu uvěřil. Také neshledáváme, že by je před [faraónem] vykonal. Spíše [to znamená:] 'zázraky, které teprve vložím do tvé ruky v Egyptě'. Neboť je psáno: 'Když promluví k vám faraón, atd.' [Ex 7,9] A nediv se, že je psáno [v minulém čase:] 'Které vložil jsem', protože to může znamenat: 'až s ním budeš mluvit, už jsem ti je vložil do ruky'.

[22] 'A řekneš faraónovi: 'To řekl Pán: Můj syn, můj prvorozený je Izrael!''
'A řekneš faraónovi'.
Až se dozvíš, že se jeho srdce zatvrdilo a [faraón] odmítne poslat [Izrael], řekneš mu toto:
'Můj syn, můj prvorozený'.
Zde se to týká významu, podobně jako [ve verši:] 'Také já prvorozeným dám ho' [Ž 89,28]. Tolik doslovný význam, ale midráš [uvádí], že zde Svatý, budiž požehnán, zpečetil prodané prvorozenství, které si koupil Jákob od Ezaua.

[23] 'A říkám ti: Pošli mého syna, ať slouží mi! A odmítneš-li je poslat, hle, já zabiji tvého syna, tvého prvorozeného!'
'A říkám ti'.
[To znamená:] 'jako vyslanec Všemohoucího'.
'Pošli mého syna (…) hle, já zabiji, atd.'
To byla poslední [Egyptská] rána. [Svatý, budiž požehnán], ho předem varoval, protože měla být krutá. Takové [varování] stojí psáno v Jóbovi: 'Bůh je mocný ve Své síle' [Jób 36,22]. Proto [stojí psáno:] 'Kdo je jako On učitelem?' [Jób 36,22], [což znamená:] Člověk z masa a kostí, který se touží pomstít svému druhovi, tají svůj záměr, aby se [jeho oběť] nechtěla zachránit. Avšak Svatý, budiž požehnán, je mocný ve Své síle, a proto není možné Jeho ruce uniknout, jedině se k Němu [v pokání] navrátit. Proto [Svatý, budiž požehnán, faraóna] poučil a varoval ho, aby se kál.

[24] A stalo se po cestě v hostinci, že potkal ho Pán a žádal ho usmrtit.
'A stalo se po cestě v hostinci'.
[To znamená:] Mojžíšovi.
'A žádal ho usmrtit'.
[To znamená:] Mojžíše, protože neobřezal svého syna Eliezera a za svou liknavost měl být potrestán trestem smrti. Nauka praví: Rabi Jose řekl: "Bože chraň! [Mojžíš] nebyl liknavý, nýbrž si řekl: 'Obřežu-li ho a vydám se na cestu, ohrozím tím chlapcův [život] na tři dny. Obřežu-li ho a počkám tři dny, tak Svatý, budiž požehnán, mi přece přikázal: 'Běž, vrať se do Egypta!' [Ex 4,19]' A pročpak tedy měl být potrestán smrtí? Protože se zajímal především o nocleh." [Tak jsme se poučili] v traktátu Nedarim.
[Tehdy už byl Mojžíš blízko Egypta a mohl svého syna obřezat a pokračovat v cestě.]
Anděl na sebe vzal podobu hada a spolkl [Mojžíše] od hlavy až po stehna. Potom ho opět [uvolnil] a spolkl ho od nohou až k tomu místu, [kde je pohlavní úd]. A Sipora pochopila, že je to kvůli [neuskutečněné] obřízce.

[25] A vzala Sipora pazourek a odřízla neobřízku svého syna. A hodila [ji] k jeho nohám a řekla: 'Vždyť ženich krví ty jsi mi!'
'A hodila [ji] k jeho nohám'.
[To znamená:] Hodila ji k Mojžíšovým nohám.
'A řekla'.
[To znamená:] svému synovi.
'Vždyť ženich krví ty jsi mi!'
[To znamená:] 'Ty jsi způsobil, že můj ženich kvůli tobě [málem] zahynul! Jsi mi tedy [málem] vrahem mého muže!'

[26] A uvolnil ho. Tehdy řekla: 'Ženich krví k obřízce!'
'A uvolnil'.
[To znamená:] ten anděl ho [uvolnil].
'Tehdy'.
[Tehdy] pochopila, že [anděl] přišel zabíjet kvůli [neuskutečněné] obřízce.
'Řekla: Ženich krví k obřízce!'
[To znamená:] 'Můj ženich měl být zabit kvůli [neuskutečněné] obřízce!'
'K obřízce [la-mulót]'.
[To znamená:] 'kvůli obřízce'. Jedná se o podstatné jméno a [hláska] Lamed slouží jako [předložka] 'k', podobně jako [ve verši:] 'A řekl faraón synům izraelským' [Ex 14,3]. Ale Onkelos překládá: 'krví' [ve smyslu:] krve při obřízce.

[27] A řekl Pán Árónovi: 'Běž v ústrety Mojžíšovi na poušť!' A šel, a potkal ho u Hory Boží a políbil ho.

[28] A oznámil Mojžíš Árónovi všechna slova Pánova, s nimiž ho poslal, a všechna ta znamení, která mu přikázal.

[29] A šel Mojžíš a Árón, a shromáždili všechny starší, syny izraelské.

[30] A promluvil Árón všechna ta slova, která promluvil Pán k Mojžíšovi. A učinil ta znamení očím lidu.

[31] A uvěřil ten lid. A slyšeli, že navštívil Pán syny izraelské, a že viděl jejich ponížení, tak nachýlili se a poklonili se.

Kapitola pátá

[1] A potom přišli Mojžíš a Árón a řekli faraónovi: 'To řekl Pán, Bůh Izraele: Pošli můj lid, ať slaví mne v poušti!'
'A potom přišli Mojžíš a Árón, atd.'
Avšak ti starší, kteří šli za Mojžíšem a Árónem, se postupně vytráceli, takže než dorazili k paláci, nezbyl z nich ani jediný, protože se báli [k faraónovi] jít. Na Sinaji za to byli potrestáni: 'A přistoupil Mojžíš samoten a oni nepřistoupili' [Ex 24,2], [což znamená], že je [Svatý,budiž požehnán], přinutil vrátit se zpět.

[2] A řekl faraón: 'Kdo je Pán, že mám poslechnout Jeho hlas, poslat Izrael? Neznám Pána! A také Izrael nepošlu!'

[3] A řekli: 'Bůh Hebrejců potkal nás! Nech nás jít, prosím, cestu tří dnů v poušti a obětovat Pánovi, našemu Bohu, aby nenarazil na nás s morem nebo s mečem!'
'Aby nenarazil na nás'.
Měli říci: 'aby nenarazil na tebe', ale zachovávali úctu k vladaři. [Výraz] 'narazit' zde znamená: 'přivolat smrt'.

[4] A řekl jim král Egypta: 'Proč, Mojžíši a Áróne, vzdalujete ten lid od jeho výroby? Běžte ke svým břemenům!'
'Vzdalujete ten lid od jeho výroby'.
[To znamená:] 'oddělujete ho a odvádíte ho od práce, protože vás poslouchá a hodlá si odpočinout od práce'. Podobně [stojí psáno:] 'Vzdal se jí, nepřecházej po ní' [Př 4,15], [což znamená:] vyhni se jí. Podobně [stojí psáno:] 'A vzdálili jste se veškeré mé radě' [Př 1,25] nebo 'Neboť vzdálen byl' [Ex 32,25], [což znamená:] odpadl a stal se odporným.
'Běžte ke svým břemenům!'
[To znamená:] 'Běžte si po své práci, kterou potřebujete dělat ve svých domovech!' Práce, která se vykonávala v Egyptě, se totiž kmene Lévi netýkala. Dozvěděli jsme se to ze skutečnosti, že Mojžíš a Árón přicházeli a odcházeli bez [faraónova] svolení.

[5] A řekl faraón: 'Hle, mnohý je nyní lid země, a vy dáte odpočinout jim od břemen?'
'Hle, mnohý je nyní lid země'.
[To znamená:] 'který je nyní pověřen robotou'. [Faraón tím říkal:] 'A vy je zdržujete od práce! To je velká [hospodářská] ztráta!'

[6] A přikázal faraón v den onen poháněčům lidu a jeho dozorcům, řka:
'Poháněčům'.
To byli Egypťané. 'A jeho dozorcům', to byli Izraelité. Poháněč měl na starost několik dozorců a dozorce měl na starost řídit dělníky.

[7] 'Nepokračujte v dávání slámy lidu, aby bělil cihly jako předevčírem! Oni půjdou a nasbírají si slámu!'
'Slámu'.
Ve staré francouzštině je to estoble. Hnětli ji dohromady s jílem.
'Cihly'.
Ve staré francouzštině je to tiules. Ty vyráběli z jílu a sušili je na slunci. A některé se vypalovaly ve výhni.
'Jako předevčírem'.
[To znamená:] jako jste činili až doposud.
'A nasbírají'.
[To znamená:] napaběrkují.

[8] 'A zápočet cihel, který oni činili předevčírem, vložíte na ně! Neuberete od nich, neboť leniví jsou. Proto oni křičí, řka: 'Pojďme obětovat našemu Bohu!'
'A zápočet cihel'.
[To znamená:] Celkový počet cihel, který každý z nich denně vyrobil, když ještě dostávali slámu, jim bude celkovou normou také nyní! Proto se jejich otročina ještě zhoršila.
'Neboť leniví jsou'.
[To znamená:] nechce se jim pracovat. Proto neustále myslí na zahálku a 'křičí, řka: Pojďme, atd.'
'Zápočet'.
[Výrazy] 'a zápočet cihel' [Ex 5,18], 'a Jím započítány jsou skutky' [1S 2,3] nebo 'stříbro započítané' [2K 12,12], to všechno má význam 'počítání'.
'Leniví [nirepim]'.
[To znamená:] Práce se v jejich rukou stala uvolněnou [rafuja], zanedbávanou, a oni se od ní snaží uvolnit. Ve staré francouzštině je to retreit.

[9] 'Zatíží otročina ty muže, ať činí ji a nezhlížejí se ve slovech lživých!'
'A nezhlížejí se ve slovech lživých'.
[To znamená:] 'Ať neustále nepřemítají a nemluví o nesmyslných věcech, 'řka: Pojďme obětovat!' [Ex 5,8]' A tomu se podobá [verš:] 'A budu se zhlížet ve Tvých ustanoveních neustále' [Ž 119,117]. [Výraz] 'k podobenství a k posměchu' [De 28,37] překládáme [v Targumu jako:] 'a ke zhlédnutí'. [Výraz] 'líčil' [Ex 18,8] [překládáme jako:] 'a dal zhlédnout'. A nelze říkat, že [výraz] 'a nezhlížejí se' má stejný význam [jako ve verši:] 'A shlédl Pán na Ábela (…) A na Kaina a na jeho potravinovou oběť neshlédl' [Gen 4,4-5] a vykládat [výraz] 'a nezhlížejí se' jako 'a nehledí na', protože kdyby tomu tak bylo, mělo by být psáno: 'a neshlížejí na slova lživá' nebo 'ke slovům lživým', neboť takový je všeobecný význam [toho slova:] 'Shlédne člověk ke svému Učiniteli' [Iz 17,7], 'A neshlížejí ke Svatému Izraele' [Iz 31,1] nebo 'A neshlédne k oltářům' [Iz 17,8]. A nezjistil jsem, že by k těmto [výrazům] byla připojena [hláska] Bet [jako předložka]. Ale u slov [s významem] 'mluvit' ve smyslu 'zabývat se mluvením' se [hláska] Bet [jako předložka] používá, například: 'mluvící o tobě' [Ez 33,30], 'A mluvila Mirjám a Árón o Mojžíšovi' [Nu 12,1], 'ten anděl mluvící o mně' [Za 4,1], 'a mluvit o nich' [De 11,19] nebo 'a promluvím o tvých svědectvích' [Ž 119,46]. Také zde [výraz:] 'A nezhlížejí se ve slovech lživých' [znamená:] 'a nemluví o neužitečných, nesmyslných věcech'.

[10] A vyšli poháněči lidu a jeho dozorci a řekli tomu lidu, řka: 'To řekl faraón: Žádnou nedám vám slámu!'

[11] 'Vy běžte, vezměte sobě slámu odkud najdete! Neboť neubere se z vaší otročiny věc!'
'Vy běžte, vezměte sobě slámu'.
[To znamená:] A musíte běhat horlivě, neboť neubere se žádná věc z celkového počtu cihel, které jste vyráběli každý den ještě v době, kdy vám byla sláma vydávána ze zásob v královském paláci!

[12] A rozptýlil se ten lid v celé Zemi egyptské, aby sbíral paběrky na slámu.
'Aby sbíral paběrky na slámu'.
[To znamená:] shromažďovat zásobu, paběrkovat paběrky slámy potřebné do jílu.
'Paběrky [kaš]'.
[To znamená:] 'paběrky'. Říká se tak věci, která se rozptýlila a potřebuje sebrat [kašaš]. [Výraz] 'kaš' znamená ['sláma'] na jiných místech.
[Někteří autoři překládají (na rozdíl od Rašiho) hebrejský výraz 'kaš' jako 'sláma'.]

[13] A poháněči pobízeli je, řka: 'Dokončujte svou výrobu, věc den po dni, jako když byla sláma!'
'Pobízeli je'.
[To znamená:] 'utiskovali je'.
'Věc den po dni'.
[To znamená:] Dodržujte každý den takovou normu, jakou jste měli, když vám byla sláma dodávána.

[14] A bili dozorce, syny izraelské, které vložili nad ně poháněči faraónovi, řka: 'K čemu nedokončili jste svůj díl bělení? Jako předevčírem, také včera, také dnes!'
'A bili dozorce, syny izraelské'.
Dozorci byli Izraelité, litovali své druhy a neutiskovali je. A když předávali ty cihly poháněčům, což byli Egypťané, a neplnili normu, ti je bili za to, že dělníky neutiskovali. Proto si tito dozorci zasloužili stát se [členy] Sanhedrinu a spočinula na nich [část] [Svatého] ducha, který [spočinul] na Mojžíšovi, neboť je psáno: 'Shromažď mi sedmdesát mužů ze starších Izraele' [Nu 11,16], [což znamená:] z těch, o kterých víš, že v Egyptě konali dobro. To jsou totiž 'starší' a 'dozorci lidu'.
'A bili dozorce, syny izraelské'.
[To znamená:] 'které vložili nad ně poháněči faraónovi', aby na ně dozírali.
'Řka: K čemu, atd.'
[To znamená:] Proč byli biti? Protože jim [Egypťané] říkali: 'K čemu nedokončili jste ani včera, ani dnes tu normu, která vám byla dána [na výrobu] cihel předevčírem?' Tím je míněna dřívější doba, kdy jim ještě sláma byla dodávána.
'A bili'.
Jedná se o tvar va-juf'alú, protože byli biti od druhých. Byli je totiž ti poháněči.

[15] A přišli dozorci, synové izraelští, a křičeli k faraónovi, řka: 'Proč činíš to svým otrokům?'

[16] 'Sláma není dávána tvým otrokům a cihly, říkají nám, čiňte! A hle, tvoji otroci jsou biti a hřích je [na] tvém lidu!'
'A cihly, říkají nám, čiňte'.
[To znamená:] Poháněči nám říkají: 'Vyrábějte cihly jako dříve!'
[Dozorci se totiž divili, proč se nesníží výroba cihel, když došly zásoby slámy.]
'A hřích je [na] tvém lidu [ve-chátá 'amechá]'.
Pokud by zde byla [samohláska] patach, řekl bych, že se jedná o spojovací výraz [ve smyslu:] 'a tato věc je hříchem tvého lidu'. Ale jelikož je zde [samohláska] kamec, jedná se o samostatné slovo s následujícím významem: 'a tato věc přivede hřích na tvůj lid', jako kdyby bylo psáno: 've-chátá le-amechá', podobně jako [ve verši:] 'když přišli Betlému' [Rút 1,19], což znamená: 'k Betlému'. A takových [příkladů] je mnoho.

[17] A řekl: 'Leniví jste, leniví! Proto vy říkáte: Pojďme, obětujme Pánovi!'

[18] 'A nyní běžte, otročte! A sláma nebude dávána vám a zápočet cihel odevzdáte!'
'A zápočet cihel'.
[To znamená:] 'počet cihel'. A podobně [stojí psáno:] 'stříbro započítané' [2K 12,12], [což znamená:] 'spočítané', jak je o tom psáno: 'a zavázali a spočítali stříbro' [2K 12,11].

[19] A viděli dozorci, synové izraelští, že jsou ve zlém, [když bylo] řečeno: Neuberete z vašich cihel věc den po dni!
'A viděli dozorci, synové izraelští'.
…že jsou jejich druhové, na které dozírali…
'Ve zlém'.
Viděli to zlo a strádání, které se na ně valí, když budou zatíženi otročinou a bude se jim říkat: 'Nesnižujte [normu], atd.'

[20] A narazili na Mojžíše a na Áróna, stojící nablízku, při svém odchodu od faraóna.
'A narazili'.
[To znamená:] Izraelité [narazili] na Mojžíše a Áróna, atd. A naši mistři vykládají: "Každý [výraz] 'narazili' a 'stáli' se týká Dátana a Abírama, o nichž je psáno: 'odešli stojící' [Nu 16,27]."
[Výraz 'narazit' je zde chápán ve smyslu slovní inzultace Mojžíše, které by dozorci, popisovaní jako spravedliví, nebyli schopni.]

[21] A řekli jim: 'Ať pohlédne Pán na vás a soudí, protože dáváte páchnout naší vůni v očích faraóna a v očích jeho služebníků! Dali jste meč do jejich ruky, aby nás zabili!'

[22] A vrátil se Mojžíš k Pánovi a řekl: 'Můj Panovníku, proč činíš zlé s lidem tímto? Proč [kvůli] tomuto poslal jsi mne?'
'Proč činíš zlé s lidem tímto?'
A řekneš-li: 'Do toho ti nic není', tak si stěžuji proto, že jsi poslal mne!

[23] 'A odtehdy, kdy přišel jsem k faraónovi mluvit ve Tvém Jménu, činí zle s lidem tímto! A vysvobozením nevysvobozuješ Tvůj lid!'
'Činí zle'.
Jedná se o tvar hif'il, [což znamená], že jim činil ještě více zlého. A [Targum] překládá: 'zneužívá'.

Kapitola šestá

[1] A řekl Pán Mojžíšovi: 'Nyní spatříš, co učiním faraónovi, neboť v ruce silné je pošle a v ruce silné je vyžene ze své země!'
'Nyní spatříš, atd.'
[Svatý, budiž požehnán, mu řekl:] 'Zpochybnil jsi mé vlastnosti na rozdíl od Abrahama, kterému jsem řekl: 'Neboť z Izáka povolám ti potomstvo' [Gen 21,12] a potom jsem mu řekl: 'Obětuj ho zápalnou obětí', a on [přesto] mé vlastnosti nezpochybnil. Proto 'nyní spatříš!' To, co učiním faraónovi, spatříš, ale ne[spatříš] to, co [jednou] učiním králům sedmi národů, až přivedu [Izrael] do [Svaté] země!' [Sanhedrin 111a]
'Neboť v ruce silné je pošle'.
[To znamená:] 'Kvůli mé silné ruce, kterou přemohu faraóna, je pošle!'
'A v ruce silné je vyžene ze své země'.
[To znamená:] 'Vyžene Izrael proti jeho vůli, takže ani nebude mít čas připravit si zásoby [na cestu]!' A proto stojí psáno: 'A posiloval Egypt ten lid ke spěchu a poslání jejich, atd.' [Ex 12,33]
Konec oddílu Šemot.


Překlad © Mirko Beneš