8. Na četná přání přikládáme studii, ve které se snažíme z nonozákonních
materiálů zjistit, zda Ješua Hanocri někdy vyslovil pravé Boží Jméno.

V této části se budeme zabývat otázkou, zda Ježíš někdy vyslovil Boží Jméno.
Svědkové Jehovovi ve své brožuře "Boží Jméno, které přetrvá na věky" na str. 16 uvádějí: "bylo by tedy vrcholně nerozumné myslet si, že se Ježíš zdráhal používat Boží Jméno, a to zejména když citoval části hebrejských písem, které je obsahovaly."
Nikde v této studii však neuvádějí přesvědčující důkaz, že by se tak skutečně stalo. Už jsme si uvedli, že vyslovování Božího Jména ustalo po návratu z babylonského zajetí, což potvrzuje i Český ekumenický překlad s výkladem sv.7 na str.93: "Pozorujeme, že Hospodinovo jméno se v době Nehemiášově omezuje jen na liturgické projevy, jako modlitby (1,5) nebo chvalozpěvy (5,13), ale v běžné mluvě se ho již neužívá."
Kdyby přeci jen Ježíš někdy Jméno JHVH vyslovil, vyvolal by tento počin takový rozruch, že by nám to jistě evangelia zaznamenala. Vždy když oslovoval Boha, oslovoval ho slovy Otče v souladu s rabínskými zvyky. Kdyby uznal za vhodné svým učedníkům oznámit, že nevyslovování Jména je zcestné jistě by tak učil i své žáky. Tak by i notoricky známá modlitba nezačínala slovy "Otče náš" je oslovením Boha jeho Jménem.
Svědkové jsou přesvědčení, že když byl dán Ježíšovi v Nazaretské synagoze dán do rukou svitek proroka Izajáše, tak při čtení příslušné části tzv. haftary vyslovil Boží Jméno. Opírají se o text u Lukáše. Své tvrzení opírají o citát s blíže neurčeného německého překladu, kde je uveden tvar "JHOVA". Neuvědomují si však, že tento překladatel chtěl bezesporu citovat doslovný hebrejský text Izajáše, kde je uvedeno:


Duch Adonaj JHVH nade mnou, protože pomazal JHVH mne ke zvěstování poníženým, k obvázání ponížených srdcem, osvobození otroků a vězňů propuštění.
Jenže Nový zákon není v originále psán hebrejsky, ale řecky a tuto stať překládá následovně:

Pro srovnání uvádím i text Septuaginty, rozličný text Nz a Septuaginty je nad rámec našeho uvažování.
Iz.61.lxx.jpg(10 kb)

Víme již, že když při čtení hebrejského textu narazil žid na JHVH, četl automaticky Adonaj. Když se v textu vyskytovaly obě jména vedle sebe, jak vidíme i v našem případě, pak četli "Adonaj elohím", nebo pouze "Adonaj" při četbě nevyslovovali a místo JHVH vyslovili "Adonaj". Proto je v řeckém Lukášově evangeliu pouze jednou "Kyrios", což je řecký přepis Božího Jména JHVH.
Nabízí se otázka, kdyby Ježíš Jméno JHVH přeci jen vyslovil, jestli by měl řecký pisatel Lukášova evangelia dost prostředků to vyjádřit.
Předně by to vyjádřil přímo v komentáři, nebo v souhrnném zpravodajství o průběhu Ježíšova kázání např. "Při četbě oproti zvyklosti vyslovil Boží jméno , pak svitek svinul, předal sluhovi ….
To v evangeliu nečteme; kdyby Ježíš Jméno vyslovil, vyvolal by proti sobě prudkou reakci, že by ho představený synagogy sotva nechal přednést drášu - tj.výklad přečteného textu. Ze zprávy se dovídáme, že potíže, které Ježíšovy nastaly byly důsledkem výkladu přečtené stati a nikoliv z nesprávné četby.
Navíc kdyby tak Ježíš učinil, vyslovil by nejprve Adonaj a pak JHVH. S tím by se řecky píšící evangelista musel nějak vypořádat. Určitě by tak závažnou skutečnost neodbyl přepsáním pouze jednoho výrazu "Kyrios".
Od řecky píšících církevních otců víme, že řecký, alfabetický přepis Tetragramatonu byl iabe viz. Bič Palestina sv.III str. 12, alfabeta totiž nemá konsonant pro b a h.
Není náhodou, že se tento výraz v Novém zákoně nevyskytuje. Kdyby Ježíš Jméno vyslovil, tak by text zněl následovně: pneuma kyrio iabe
Jak vidíme není tomu tak. Nyní si můžeme udělat jednoznačný závěr a sice, že Ježíš nikdy Boží Jméno JHVH nevyslovil a to ani v běžné konverzaci, když učil ani při liturgickém čtení hebrejských spisů.
Boží Jméno nevyslovil nikdo z apoštolů, jejich učedníků; toto respektovala i ranně katolická církev, kdy ve Vulgátě přeložila Boží Jméno výrazem Dominus = Pán. Tak se stalo i v drtivé většině národních biblí. V našich českých překladech je užito výrazu Hospodin od těch nejstarších tj. staroslověnský, Drážďanská bible, Kralická, Svatováclavská, Dr. Hejčl; s patvarem "Jahve" přišel jako první Dr. Heger, po něm Vladimír Šrámek a konečně Bible Jeruzalémská. V překladu Nového světa je užit zase jiný patvar "Jehova".


 
 předchozí stránka