Talmud je logickým pokračováním Tenachu. V průběhu staletí již mnohé věci, které byly samozřejmostí upadaly do zapomenutí a tak vyvstal problém jak to vše uchovat budoucím generacím (např. muž dá ženě rozlukový lístek, co má na něj napsat, komu jej ještě předat apod.) Dále bylo nutno reagovat na stále měnící se podmínky doby. Vznikla tzv. halacha tj. správný způsob chození a agada tj. nehalachické vyprávění a nemají právní charakter - biblické příběhy, bajky a folklor. Splynutím těchto částí vznikla Mišna tj. opakování (Zákona - Tory). K ní později přistupuje ještě tzv. Gemara tj. dotažení. Talmudy známe dva. Jeruzalémský a daleko obsažnější Babylonský Talmud.

Pořádek
seder 

1.
zeraim
zemědělské 

2.
moed
sváteční

3.
naším
manželské  a rodinné

4.
nezikim
škody

5.
kedaším
obětní

6.
teharot
čistoty

1.

Berachot

Šabat

Jevamot

Bava kama

Zevachím

Kelim

2.

Pea

Eruvím

Ketubot

Bava mecia

Menachot

Ohalot

3.

Demaj

Pesachim

Nedarim

Bava vatra

Chulin

Nedaim

4.

Kilajim

Šekalim

Nazir

Sanhedrin

Bechorot

Para

5.

Ševiít

Joma

Sota

Makot

Arachin

Teharot

6.

Terumot

Suka

Gitim

Ševuot

Temura

Mikvaot

7.

Maasrot

Beca

Kidušin

Edujot

Kritot

Nida

8.

Maaser šeni

Roš hašana

Avoda zara

Meila

Makširim

9.

Chala

Taanit

Pirkej avot

Tamid

Zavim

10.

Arla

Megila

Horajot

Midot

Tevul jom

11.

Bikurím

Moed katan

Kinim

Jadajim

12.

Chagiga

Ukcin


Jak je z tabulky patrno, základ Talmudu, nebo-l i Mišna se dělí na šest pořádků a jednotlivé pořádky obsahují určitý počet traktátů. První pořádek obsahuje jedenáct traktátů a je zaměřen na zemědělství. Popisuje náboženské a praktické předpisy. První traktát však je věnován požehnáním, což do této oblasti zdánlivě nepatří. Opak je pravdou, právě požehnání uvozuje nejen tento pořádek,ale i celý Talmud.
Druhý pořádek je věnován svátkům: šabatu, pesachu, Velkému Dni Smíření, Stánkům apod. Třetí pořádek je zaměřen na manželství, manželské sliby, rozvody, levirátní sňatky, cizoložství, zásnuby apod.
Čtvrtý pořádek pojednává o škodách vzniklých krádeží, zpronevěrou, nedbalostí. Jsou zde předpisy pro soudce, práva velekněze a krále; jsou zde uvedeny tresty aj.
Nejznámějším traktátem z toho pořádku je Pirkej Avot - výroky otců, který byl vydáv v češtině s obsáhlým komentářem.
Pátý seder se věnuje významu obětí a chrámové služby. Traktát Midot = míry obsahuje podrobný popis Druhého chrámu.
Šestý pořádek se zabývá kultickou čistotou a nečistotou.


Autoři Mišny, nebo ti jejichž výroky jsou v Mišně obsaženy se dělí na šest generací od roku 20 o.l. až do doby konečné redakce Mišny kol. roku 200 ol. Jsou to hebrejsky píšící autoři. Na ně navazují Amoraité tj. aramejsky píšící, autoři Gemary.


 

1. generace

(20-40o.l.)

2.generace

(40-80)

3,generace

(80-110)

4.generace

(110-135)

5.generace

(135-170)

6.generace

(170-200)

Gamaliel ha Zaken

Šimon ben Gamaliel st.

Eliezer ben Hurkanos

Akiba ben Josef

Šimon ben Gamaliel ml.

Jehuda ha-Naší

Akavja ben Mahalalel

Jochanan ben Zakaj

Jehošua ben Chananja

Chanina ben Teradjon

Šimon ben Jochaj

Šimon ben Eleazar

 

Chanina ben Dosa

Jose ha-Kohen

Chanina ben Chachinaj

Jose bare Chalafta

Eleazar ha-Kapar

 

Dosa ben Horkinas

Šimon ben Natanael

Eleazar Modiin

Rabi Meir

 
 

Rabi Cadok

Eliezer ben Arach

Jišmael ben Eliša

Rabi Jišmael

 
   

Nechunja ben Hakana

Eleazar ben Azarja

Jochanan ha-Sandlar

 
   

Rabi Tarfor

Šimon ben Achaj

Eleazar ben šamua

 
     

Rabi ben Zoma

Jehuda bar Illaj

 
     

Eliša ben Avuja - Acher

Matatja ben Charaš

 
     

Jochanan ben Broka

Jaakov Koršai

 
     

Rabi ben Zoma

   
 

Z výše uvedených jmen jsou nejširší veřejnosti nejznámější Gamaliel ha Zaken zmiňovaný mimo jiné i v Novém zákoně ("..Gamaliel, zákona učitel, vzácný u všeho lidu.." Sk.5,34), Jochanan ben Zakaj, zakladatel akademie v Jabne, rabi Akiba ben Josef, mučedník; odpadlík Eliša ben Avuja, zvaný také Acher a Jehuda ha Nasi, redaktor Mišny.


 

Zpět na obsah encyklopedie