V Holešově, malém městě na rozhraní Hané a Valašska se nacházela jedna z nejvýznamnějších židovských obcí na Moravě. Za nejstarší zmínku o přítomnosti židovského obyvatelstva v Holešově je považována zpráva v zemských deskách moravských z roku 1391, podle níž měl jistý Žid Pešak z Brna získat dvůr v Kostelci u Holešova. Ovšem počátky židovského osídlení souvisejí až z vypovězením Židů z moravských královských měst v roce 1454.
V ghettu bývala i škola, všechno nasvědčuje tomu, že za doby Šachova působení v Holešově byla i ješíva (rabínská vysoká škola), neboť Šach je na náhrobku několikrát titulován jako gaon, tj. představený ješívy.
Na titulních stránkách jeho děl je titulován jako "rabejnu hagadol hagaon baal Siftej kohen" (náš veliký rabín gaon, autor Siftej kohen).
Nebývalo totiž zvykem, aby učitelé jezdili za svými žáky, ale žáci za svým učitelem.
Z původni halachické školy se později stala obecná německá škola. Těsně před svým zánikem v roce 1919 měla formu trojtřídní školy. Působili zde učitelé jako Markus Chajim, Jicchak Šimon.
Posledním správcem školy byl Max Winder.
V ghettu byl i špitál pro zaopatření zestárlých a nemajetných židů.
Působila zde i Chevra kadiša tj. pohřební bratrstvo, Šulamit - spolek židovských dívek, založen až v roce 1910. Existoval zde i spolek židovských akademiků.
Holešovská židovská obec patřila k nejvýznamnějším na Moravě.
V roce 1794 zde žilo ve 49 domech 194 rodin s celkovým počtem 1032 obyvatel.
V roce 183O zde již žilo 265 rodin s 1316 příslušníky.
Největšího počtu 1694 obyvatel dosáhlo ghetto v roce 1848.
Tento počet se během dvou generací zredukoval na polovinu, v roce 1900 žilo v ghettu 695 obyvatel a po ukončení První světové války činil počet členů holešovské židovské obce pouhých 328 duší. Po ukončení Druhé světové války obec zcela zanikla. Poslední příslušník byl na hřbitově pochován v roce 1986.


  Rabíni působící v Holešově
1630 Jicchak Levi Segal
1658 Eliezer ben Abdeel Jicchak - autor díla Tikun soferim (zabývající se opravami textu v hebrejských písmech)
1658-1663 Šabataj ben Meir ha Kohen
1668-1678 Moše Jicchak Jehuda Lôv Zunz
1679-1685 Menachem Mendel z Poznaně, autor díla "Cincenet menachem" ( vědérko pokoje).
1700 Eliezer Fränkel
1700 - 1710 Eliezer Oettinger
1710 - 1714 Josef Oppenheim, syn mikulovského zemského rabína a bibliofila Davida Oppenheima.
1714 - 1722 David Strauss
1723 - 1726 Saadja Katzenellenbogen
1726 - 1759 Aron Meir Maharam
1760 - 1765 Josef Freistadt
1765 - 1786 Jicchak ben Avraham
1788 - 1794 Jehuda Lôw Teomim, známý spíše pod jménem Juda Lisser
1796 - 1797 Avraham Stern, autor díla Misrachi Maarab.
1802 - 1819 Menachen Mendel Deutsch
1839 Ješajahu Nasch
1841 - 1867 Josef Biach Feilbogen, pohřben v Holešově.
1867 - 1893 Markus Pollak
1893 - 1913 Dr. Jakob Freimann, poslední holešovský rabín, umírá v roce 1937 ve Špindlerově Mlýně, pohřben v Holešově poblíž Šachovy tumby.
  Od roku 1913 je rabínský post neobsazen.