Zpravodaj Československé společnosti přátel Izraele


  zrcadlí víra a zbožnost tří velkých monoteistických náboženství a každé z nich spojuje s Jeruzalémem láska a úcta.

  Židovské sepětí s Jeruzalémem nebylo přerušeno nikdy. Po dobu 3000 let zůstal Jeruzalém centrem židovské víry a podržel si hodnotu symbolu, přecházející z generace na generaci. Početní Židé, které Římané po dobytí Jeruzaléma vyhnali do exilu a žili pak roztroušeni po celém světě, nikdy na Jeruzalém nezapomněli a každý rok opakovali: Tříští rok v Jeruzaléme". Jeruzalém se tak stal symbolem touhy Židů - ať už pobývali kdekoli - navrátit se do své země. Jeruzaléma se dovolávali proroci, Jeruzalém byl pojat do denních modliteb a opěvovali ho hebrejští básníci ve vzdálených zemích.

  Hora Moríja, na níž kdysi stál Chrám, Západní zeď (Zeď nářků) - jediný pozůstatek Chrámu, po celých 19 století středisko modliteb a útočiště židovského stesku po domově, Davidův hrob na hoře Zion, starý hřbitov na Olivové hoře, na němž byli Židé pohřbíváni po staletí - to vše se hluboce vrylo do podvědomí Židů.

  Sta a sta synagóg, spojených s různými názorovými proudy Židovstva a s nejrůznějšími krajanskými skupinami od Tunisu po Afganistan, od Varšavy po New York, slouží lidu Jeruzaléma.

  Pro křesťany je Jeruzalém místem, kde žil, kázal, zemřel a povstal z mrtvých Ježíš. Třebaže církev dává přednost nebeskému a ne pozemskému Jeruzalému, přece po staletí přitahují poutníky a věřící místa, označená Novým zákonem jakožto místa Ježíšova působení a utrpení. Mezi taková místa patří Chrám sv. hrobu, zahrada Getsemanská, místo poslední večeře a Via dolorosa se čtrnácti zastávkami křížové cesty.

  Právo křesťanských církví spravovat křesťanská svatá místa bylo upraveno v 19. století, kdy Jeruzalém patřil ještě k osmanské říši. Tato práva, označovaná jako status-quo, zůstala zachována i během britského mandátu a platí v Izraeli i nadále.

  Do křesťanské pospolitosti v Jeruzalémě patří ortodoxní a římskokatolická církev, jakož i monofyzitská, uniátská a různé církve protestantské. Jestliže pomi-neme příslušníky arménské církve, kteří většinou pocházejí z uprchlíků z Turecka ve dvacátých létech, jsou křesťané v Jeruzalémě převážně potomci starých křesťanských obcí z byzantského období.

  Islám učí, že prorok Mohamed byl zázračně dopraven z Mekky do Jeruzaléma, kde pak vstoupil na nebesa. Skalní mešita a mešita Al-Aksa - obě ze 17. století -ztotožnily Jeruzalém s konečnou platností s oním "vzdáleným městem", o němž se zmiňuje Korán a zařadily tak Jeruzalém do trojice svatých míst spolu s Mekkou a Medinou. Literatura a chvalozpěvy na ctnosti Jeruzaléma (Fadha'il al Kuds) doznala v arabském světě značného rozkvětu. První setkání Jeruzaléma s islámem - v 7. století - znamenalo současně první setkání tohoto města s Araby, apoštoly islámu, kteří pod jeho egidou vytvořili obrovskou říši. Většina dnešních arabských obyvatelů Jeruzaléma jsou sunnitští muslimové.

  Náboženská svoboda a ochrana svatých míst všech náboženství jsou právně zakotveny v Prohlášení nezávislosti Izraele. Svatá místa spravují současné církevní pospolitosti a zákon zaručuje svobodný přístup k nim.

Obyvatelstvo Jeruzaléma:

Rok úhrnem Židé Muslimové Křesťané

1870
1905
1931
1946
1967
1985
1990

22000
60000
93000
165000
267800
457700
4493500

11000
40000
54000
99500
196500
328000
353900

6500
7000
20000
33500
60500
115700
125200

4500
13000
19000
32000
10800
14000
14400



  Jeruzalém, město s nepřerušenou historií a písemně zachycenými dějinami z doby více než 30 století, s historickým významem pro tři hlavní směry náboženství tohoto světa působí neodolatelně na archeology. Od počátku 19. století se ve starém městě a jeho okolí konají ve stále rostoucím rozsahu a s dokonalejšími a dokonalejšími vědeckými metodami archeologické výzkumy. Jednotlivá historická období se odkrývají vrstva po vrstvě, vydávají svědectví o dějinách a odhalují dosud neznámá tajemství. Poslední dobou bylo mnoho takových míst restaurováno a zpřístupněno veřejnosti.

Uvádíme například:

Archeologické zahrada Ofel
  Pod jihozápadním cípem chrámové hory se otevírá 2000 let stará historie Jeruzaléma. Celkem v 25 vrstvách nad sebou leží ruiny staveb panovníků po sobě následujících. Odkryty byly schody a brána Hulda, kterou věřící procházeli do druhého Chrámu a zbytky komplexu královského paláce ze 7. století, z muslimské éry.

Archeologický park v Davidově městě
  Rozprostírá se na vrcholu kopce jižné od starého města a u jeho nohou leží pramen Gihon. V parku jsou zbytky kanaanských a židovských citadel a dále 16 metrů vysoká stavba z 10. století před n.l, snad postavená králem Davidem, jakož i židovská obydlí z 8. a 7. století př n.l

Citadela
  Známe ji i pod jménem Davidova věž. Sídlí v ní Muzeum dějin Jeruzaléma. Vykopávky odkryly zeď Hasmoneovců z 2. století před ni, tři věže postavené králem Herodesem a další stavby z dob různých římských, byzantských, mameluckých a tureckých panovníků.

Spálený dům
  Ve skutečnosti sklepní dílny určitého domu, který zbořili Římané v roce 70 n.l. Vydává svědectví o konci starého Jeruzaléma.

Herodiánské čtvrť
  Představuje obydlí bohatých vrstev herodiánské epochy, včetně sídel chrámových kněží.

Minská brána
  Byla odkryta pod Damašskou bránou, postavenou v 16. století Osmany. Brána o zřejmě vchod do Aelia Capitolina císaře Hadriána - se skládá z městské brány se třemi vstupy a vede ke strážním věžím a k tržnici.

Karto
  Jedná se o římskou a byzantskou obchodní cestu. Byla odkryta a restaurována. Její klenba dnes opět slouží jako obchody.

Chrám Nea
  Postavil ho v 6. století n.l byzantský císař Justinián. Chrám je odkryt a zrestaurován. Typickým znakem chrámu je monumentální řecký nápis.

Granátové jablko
  Dílo ve velikosti palce je dosud jediným nálezem ze ztracených klenotů Chrámu krále Šalamouna. Malinkaté granátové jablíčko, které tvořilo - jak se domníváme - Špičku žezla velekněze, nese nápis: "Náleží Chrámu Pána, svátost kněží. Pochází z poloviny 8. století př.n.l. z období šalamounského chrámu.
  Četné archeologické skvosty, nalezené v těchto a jiných vykopávkách, jsou vystaveny v Bronůnanové muzeu biblické archeologie a v Rockefellerově muzeu. Obě tato muzea jsou součástí Izraelského muzea. Mezi nálezy spatříme mimo jiné dva malé stříbrné svitky,které byly nalezeny spolu s více než 1000 dalšími předměty ve staré hrobce na kopci, známém pod jménem Ketef Hinnom naproti zdem starého města. Odborníci je pečlivé rozvinuli a zjistili, že nesou starý hebrejský manuskript ze 7. století př.nl. Jde o dosud nejstarší nález biblického textu. Svitky obsahují hebrejské kněžské požehnání z 4. Knihy Mojžíšovy, 6,24-26: "Ať Hospodin Ti žehná a chrání Tě, ať Hospodin rozjasní nad Tebou svou tvář a je Ti milostiv, ať Hospodin obrátí k Tobě svou tvář a obdaří Tě mírem."

Z publikace vydavatelství Israel Information
přeložil Josef Eliáš

Zavřít okno